Fyzioterapie jako součást oboru léčebné rehabilitace se zaměřuje na diagnostiku a ošetření poruch v oblasti pohybového systému.

Vyšetřujeme na základě anamnestických údajů, subjektivních momentálních potíží klienta a kineziologického rozboru.

Hodnotíme držení těla, konfiguraci jednotlivých segmentů, rozsah pohybu páteře a kloubů, trofiku a tonus a sílu svalových partií.

Věnujeme se koordinaci pohybu, citlivosti k pohybu, pohybovým stereotypům a hlubokému stabilizačnímu systému.

 

Hledáme vztah mezi projevenou poruchou a její příčinou, jelikož jedna porucha (bolest) vyvede z rovnováhy celý systém.

Jelikož tělo neustále pracuje na kompenzaci této nerovnováhy, vytváří další řetězové reakce příčin a následků.

Páteř funguje jako pružný celek a pokud omezíme v pohybu na jednom konci, změníme charakter pohybu i na konci druhém.

Stejně tak je to s dalšími částmi těla,  pokud zde je porucha na dolní končetině, opět se dříve či později projeví i na funkci páteře.

 

UVOLNĚNÉ A DOBŘE POHYBLIVÉ TĚLO PLNÉ ENERGIE NEBOLÍ!

 

Když je nám dobře, sami to charakterizujeme například: ..to je mi volně; to je mi lehce; to se mi chce poskočit! apod.

Jak často toto můžeme říci? A jak často bychom chtěli tento pocit zažít?

 

Při terapii postupně řetězce příčin a následků rozplétáme, abychom se dostali k původu potíží.

Vyšetřené veličiny dáváme do souvislostí s pohybovým režimem klienta a jeho životním stylem.

Na základě vyšetření navrhujeme terapii a následně pohybový (resp. klidový a relaxační) režim.

 

Terapie se odvíjí od výsledků vyšetření. Uvolňujeme, co je třeba uvolnit, stimulujeme, co je třeba posílit.

Z hmatových technik využíváme reflexní působení, techniky měkkých tkání, mobilizační techniky,

dále baňkování, pozitivní i negativní termoterapii, taping a kineziotaping, manuální lymfodrenáž v případě otoků.

Využíváme ovlivnění akupresurních bodů pro obnovu energetického zásobování těla. Pro nastartování těchto

"těloopravných" mechanismů úspěšně využíváme MFK systém..

 

Terapie je účinná, pokud se klient aktivně zapojí do vnímání svého těla a práce s ním. Někdy může přechodně nastat

i pocit zhoršení příznaků. Stává se, že si tělo z vytvoří ochranné zpevnění porouchaného místa a my ho

při terapii musíme nejprve rozvolnit, abychom se k vlastní poruše dostali. Tento stav je přechodný.

Rovněž může je běžné, že se místo bolesti přesouvá. I to je známka reakce na terapii. Dochází k rozplétání

řetězců příčin a následků.

 

Účinná terapie je vždy dlouhodobý proces.

Nelze provést metodu "zázračného" rychlého a trvalého uvolnění, stejně jako proces "vytváření poruchy" trval většinou dlouho,

jen jsme si to plíživé nenápadné zaplétání neuvědomovali.